Šokovalo mě, když mi byla diagnostikována mírná bipolarita. Nechtělo se mi tomu věřit a odmítala jsem tomu věřit. Smiřuju se s tímhle faktem ještě teď a budu pravděpodobně ještě dost dlouho. Nedávno jsem ale zjistila, že někteří známí herci/umělci byli taky diagnostikováni s bipolaritou a v životě je to neovlivňuje tolik. Pomohlo mi to si docela uvědomit, že tyhle celebrity jsou taky jenom lidi jako já. Že po celé planetě trpí bipolaritou miliarda lidí. Nechci si samozřejmě uklidňovat svoje úzkosti na faktu, že existují lidé s daleko horšími příznaky... ale je to tak.
Těžce jsem si v mých dospívajících letech přiznávala, že mám psychické problémy, které je nutné nějakým způsobem řešit. Teď v dospělosti si v hlavě přehrávám svoje krušné roky a události a vnímám je pod jiným světlem. Myslela jsem si, jak jsem to sama se s sebou dávno vzdala... ale postavila jsem se za sebe a dokopala se k tomu si vyhledat pomoc. Nedokážu tvrdit, že mi cvokaři a jiný doktoři pomohli. Možná jsou ale jedním z důvodu, proč jsem teď tam kde jsem.
Vzhledem ke všem těžkostem... se mám relativně dobře.